Obrazy, Strana 2

Jsou dny, kdy je mi hodně smutno. Zavřu se do samoty a nikoho tam nepouštím. V takový moment jsem sice sama, ale hodně blízko duši, se kterou vedu tichý dialog skrze to, co tvořím. Říká mi, abych nic nehodnotila. Ani to, co vzniká. Ani to, co je, co se děje a co je zdrojem mého smutku. Pořád...

Akryl na plátně / 190 x 190 cm / Divoká zahrada za domem mé babičky

Kdyby existovaly, byly by to lekníny, za kterými by lidi chodili v noci potichu… jen se dívat. Osvítily by vnitřní temnotu a ty bys věděl, že jsi v pořádku takový, jaký jsi....   Akryl na plátně / 120 x 140 cm / Noční lekníny

Na palubě vlastní mysli, plující krajinou barev a zvuků – tam, kde každý dech maluje nový odstín reality. Někdy stačí jen jeden krok do neznáma, aby se všechno, co znáš, rozplynulo v nekonečnu. Tento obraz pojmenovala moje kamarádka. Evokuje vnitřní svět, který máme hodně barevný. Aneb, jak...

Za závojem …. aneb, když se probudí to, co jest skryté.  . Akryl na plátně / 100 x 120 cm

Květ duše / akryl na plátně / 100 x 130 cm

Vpíjím se do barev jako se vpíjím do vůně člověka, kterého miluju celým svým srdcem a stáváme se v propojení jedním tělem. Nevím, kde končím já a začíná on, možná proto se pokaždé utopím v jeho dlaních. Malování není tak nebezpečné. Jen barva za nehty, co nejde dolů, mi připomíná, že mě na malou,...

Myslela jsem si, že to bude Generace sněhových vloček, ale než stihl obraz uschnout, tak se roztopily v mé představě a staly se z nich macešky.Stojí tiše u země, ale v očích mají celý vesmír.Kvetou, i když je chladno, asi aby nám daly naději, že jaro je blízko.Jsou to květiny rozjímání. V Anglii...

Každá cesta, která vypadala, že se sama sobě vzdaluju, byla jen návratem k sobě samé. Hlava často naviguje směrem, kterým duše v radosti by nešla, ale duše jen v tichu pozoruje a nechá na nás, jak se rozhodneme. Jestli je už čas, nebo ještě chvíli ne. Jestli je odvaha v nás už natolik pokorná,...