Hloubka, kterou máš

Hloubka je něco, kde jsi, aniž by sis to původně vybrala.
Máš pocit, že tam patříš, ale nikdo tam není s tebou.
Nikdy jsi nebyla takhle sama, ale přitom vůbec nejsi opuštěná.

Ten prostor je to nejklidnější, co jsi dosud zažila,
ale aby vše bylo v rovnováze, přicházíš o přátele, kteří ti říkají, že TADY už nejsi.

„Co je to, to tady?“ je dialog, který s tebou nikdo nemůže vést,
přestože po tom bytostně toužíš.

Protože vysvětlit, že jsi TADY úplně nejvíc, jak jsi kdy byla, lze v hloubkách jen těžko.

Chceš mluvit beze slov a vědět, že ti někdo rozumí.
Chceš být tím, kým musíš nakonec nevyhnutelně být,
a nemuset se za to cítit provinile, sobecky ani nepřístupně.

Ach, ty hloubky… Jsou nebezpečné, když ti v nich začne být tak dobře, že život už nemůže být stejný, jako byl doteď.

Akryl na plátně / 120 x 120 cm / Hloubka, kterou máš